Nestihli jste letos vyrazit na zasněžené hory? Neužili jste si sněhu dosyta? Nebo se ještě nechcete rozloučit se zimou? Pak vyražte jen kousek za slovenské hranice, na Malou Fatru, kde na vrcholcích hor ještě panují skutečné zimní podmínky. Pokud vám vyjde počasí, vyražte klasickou hřebenovkou. Ale v případě, že se druhý den namísto slunce ukáže silný vítr, nebo vás překvapí čerstvý sníh, zkuste tuhle náhradní variantu. Není o nic méně dobrodružná, ale o kousek bezpečnější…

Za prvé

Dejte dohromady partu, zkontrolujte počasí, zamluvte horské chaty, rezervujte místo ve vlaku a půjčte si vybavení. Tenhle výlet naplánujete raz dva, všechno je totiž opravdu jednoduché! Na alpský přechod si každý netroufne, ale na Malou Fatru budou slyšet i kamarádi, který se zimními horami nemusí mít příliš zkušeností. My jsme dali dohromady partu skrze jednu výzvu na Facebooku a překvapilo nás, jak rychle nám přechod potvrdilo 6 lidí. Takže partičku domluvíte bez obav, na to se můžete spolehnout. Chata pod Suchým a Chata pod Chlebom, kde budete spát, se navíc nemusí rezervovat s příliš velkým předstihem, tak je pravděpodobné, že místo seženete i na poslední chvíli. Vlaky do Žiliny navíc jezdí poměrně často, takže i pokud pojedete v exponované víkendové časy, lístky koupíte i pár dnů před odjezdem. A pokud nemáte mačky, půjčte si je třeba v Hudy půjčovně, půjčovné vás nezrujnuje a věřte mi, budete je potřebovat.


Z Nezbudské lúčky na Chatu pod Suchým

V pátek ráno jsme se vydali vlakem z Prahy do Nezbudské Lúčky, kam cesta trvá pouhé 4 a půl hodiny. To je jen o 30 minut déle než vlakem z Prahy na Šumavu… V Nezbudské Lúčce projděte dědinou, zamávejte zřícenině hradu Strečno na druhé straně řeky a vydejte se po červené turistické značce, která vás dovede až na Chatu pod Suchým. Nenechte se ukonejšit úvodní rovinkou, čeká vás opravdový krpál, kde na pár kilometrech nastoupáte skoro 800 výškových metrů. Chata ale není daleko, takže utrpení nebude trvat déle než 3 a půl hodiny. Před chalupou navíc na všechnu námahu hravě zapomenete, mělo by vás vítat stádo mimořádně kontaktních koz, kočky, koťata, pes (a kdoví co ještě). Pokud máte rádi přírodu a zvířátka, tohle je místo pro vás. A pokud máte raději dobré pivo a opravdové domácí jídlo, užijete si to tady taky, protože to je přesně to, co vás na chalupě čeká. Rozmrzněte u krbových kamen, dejte si pár dobrot a jděte se pořádně vyspat na dobrodružství dalších dní.

Mapa prvního dne je tady.

Špatná předpověď

Od Chaty pod Suchým startuje hřebenovka, která vás přes vrchol Suchý a Malý a Velký Kriváň dovede až k Chatě pod Chlebom. To je ideální varianta treku a to byl taky náš plán, ale horší počasí, trojková lavinová předpověď se špatnou viditelností a chatařčino varování nás od cesty odradilo. Vzhledem k tomu, že jsme na chatě byli ještě s druhou skupinkou horalů, která cestu taky nechtěla riskovat, rozhodli jsme se využít jejich plánu a brzy po snídani jsme vyrazili zpět k vlakové stanici do Nezbudské Lúčky, odkud jsme popojeli do Šútova, kde jsme se po modré značce vydali směrem k Šútovskému vodopádu. Takže pokud vás zastihne podobný problém, můžete využít právě tento tip. Opět se nenechte zmást mírným terénem, od vodopádu vás čeká další příjemné stoupání. Na rovince se zatím kochejte medvědíma stopama, při lesním stoupání už nebudete mít dost prostoru na rozhlížení… Vyšlapaná cesta totiž u vodopádu končí, takže vytáhněte mačky, čeká vás už jen neznámý zalesněný terén. Směr držte podle GPS, někam k Mojžíšovým pramenům je cesta docela fajn, odtud se naše putování změnilo v ne úplně příjemnou procházku, zastihl nás vítr a nekonečné bílé pláně s nafoukaným sněhem, tak jsme k Úplazu postupovali docela pomalu. Na sedle nás málem porazil silný vítr a taky fakt, že po Chatě pod Chlebom nebylo ani památky. Nepřízeň počasí, šeření se, zima a únava už ze závěrečného postupování k chatě udělaly z poslední hodinky na cestě slušnou morálovou zkoušku. Od rozcestníku Kopiská se nám ale konečně ukázala chalupa, tak jsme s posledním světlem ve zdraví došli. Takže nepodceňte ani cestičky, které na mapě vypadají jednoduše a vždycky si na cestu vyhraďte raději více času, ať vás nepřekvapí tma. My jsme se na chatě ubytovali v mini osmilůžkovém pokoji s třípatrovýma postelema (!) a společně s mnoha dalšími horaly jsme nepříjemnou cestu náležitě oslavili kynutýma knedlíka, bryndzovýma haluškama, gulášem i tatranským čajem. Nečekejte teplou sprchu, ale i když bude chata pořádně rozjívená, v deset se se zpěvem končí, takže byste se měli dobře vyspat…

Mapa druhého dne tady.

Nedělní azuro

Nedělní předpověď počasí nezklamala, vzbudili jsme se do toho nejkouzelnějšího dne, jaký si na horách dovedete představit. Modrá obloha, teplo a skvělá viditelnost. Zimní cestou jsme se vydali směrem na Chleb, kde vás čekají neskutečné výhledy do okolí. Pokochejte se 360 stupňovým rozhledem a pak vyražte po červené hřebenovce až na Poludňový Grúň. Pokud vstanete dostatečně brzy i vy, je dost možné, že budete mít i v dokonalém počasí skoro celou cestu sami pro sebe. Tak se zbytečně nezdržujte na snídani a vyražte vstříc zimnímu dobrodružství. Mačky jsou tady opravdu potřeba, i když bude u chaty bezvětří, od vrcholku Chlebu vás vítr ošlehá z každé strany. Chce to pevný krok, dobré vybavení a dostatek odhodlání, ale hřeben je široký, takže pokud se budete držet vyšlapané cestičky, nemělo by vám hrozit příliš velké nebezpečí. Z posledního vrcholku jsme se odpojili a po žluté cestě sestoupali na Chatu na Grúni. Cesta vede po strmé sjezdovce, tak očekávejte, že trochu potrápíte svoje kolena. Na chatě se můžete naobědvat (ale nečejte žádnou domácí kuchyni, úplně jsme si nepochutnali) a vyrazit do Štefanové. Odtud jsme nenašli vhodný spoj, ale předem jsme domluvili osmimístné taxi, které nás vyšlo na podobnou cenu jako hromadná doprava. Ochotný taxikář nás dovezl až do Žiliny, odkud jsme opět vyráželi vlakem zpět do Prahy. Přímo na nádraží v podchodu se dá koupit ještě dobré kafe a zdravá svačinka, čehož jsme rádi využili, cesta zpět přeci jen ubíhala malinko hůř než cesta na hory.

Sláva nazdar výletu!

Mapa třetího dne je zde.

Praktické info:

  • Čím dříve jízdenku na vlak koupíte, tím bude levnější. Ale i na poslední chvilku se dá lístek sehnat za pár stovek, rozhodně nezrujnuje váš rozpočet.
  • Na obou chatách teče jenom studená voda. Pro teplou sprchu je potřeba koupit sprchovací žeton, který ale negarantuje, že teplá voda skutečně poteče.
  • Obě chaty nabízí několik druhů Tatranského čaje. Nezapomeňte tuhle slovenskou horskou dobrotu ochutnat.
  • Ve sněhu můžete vidět poměrně dost medvědích stop. Tak nezapomeňte dělat hluk, ať chlupáče nepřekvapíte.
  • Je na vás, jestli chcete tahat spacák a platit o pár EUR méně za pokoj. Nám se osvědčilo malinko si připlatit a v ceně mít i povlečenou peřinu.
  • Nezapomeňte hole a mačky. Nesmeky nejsou mačky. Když nazujete stoupací železa, budete jistější.
  • Pokud vám nevyjde spoj, nebojte se zavolat si místní taxi. Pokud budete ve skupince, nebude vás stát o moc víc než hromadná doprava. My jsme využili tuhle taxislužbu.